Václav Talich

Hugo

česká

* 28. 5. 1883, Kroměříž

† 16. 3. 1961 (77 let), Beroun

hudba, pedagogika

gymnázium v Klatovech
1897–1903 konzervatoř v Praze
duben-prosinec 1910 Lipsko – studium klavíru u prof. Wünsche, kontrapunkt u Maxe Regera a dirigování u Hanse Sitta

1903 hráč a po dvou měsících koncertní mistr Berlínské filharmonie a pod vlivem Artura Nikische, se rozhodl stát dirigentem
1904 koncertní mistr městské opery v Oděse, pro plicní nemoc (patrně tuberkulózu) v roce 1904 opustil Berlín
1905 profesor houslové hry na carském učilišti v Tbilisi, kde také řídil orchestr, složený z posluchačů školy
1906 Praha -řídil amatérské Orchestrální sdružení, korepetoval v pěvecké škole Maruše Langové
říjen 1907 - květen 1908 vedl Podskalskou filharmonii
1908 vznikl Lublaňský koncertní orchestr (Lublaňská filharmonie)
února 1911 studium v Miláně
1911–12 se vrátil do Lublaně, už jako hlavní dirigent ve Slovinském zemském divadle
15. srpna 1912 šéf a prvního kapelník opery v Plzni
od června 1915 byl Talich bez stálého příjmu
po květnu 1945 přestal být šéfem Opery ND
založil Český komorní orchestr, který přetrval necelé dva roky, pak byl rozpuštěn
Od července 1947 do února 1948 působil opět v Opeře ND, na pražské AMU byl ustanoven profesorem dirigování (1946–1948)
Po komunistickém převratu byl asi rok bez zaměstnání.
1949–1952 založil a řídil Slovenskou filharmonii, externí profesor na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě
od listopadu 1954 veřejně dirigoval

Rodina se přestěhovala do Klatov, kde Václav navštěvoval až do kvarty gymnázium. Otec byl učitelem hudby. Na Mařákovu přímluvu u Ant. Dvořáka získal stipendium u mecenáše Josefa Hlávky, který Talichovi přidělil stipendium až do konce konzervatorních studií.
V Lublani se seznámil s klavíristkou, se kterou se 30. července 1910 oženil.
7. října 1912 se manželům Talichovým narodil syn Václav.Jeho manželka Vida měla několik žáků na klavír, sám začal vyučovat doma hru na housle a hudební teorii.
V roce 1957 byl jmenován národním umělcem. V Praze, Brně, Bratislavě, Berouně i v rodné Kroměříži jsou po něm pojmenované ulice.

rodinná hrobka v Berouně