Starý biskupský mlýn

Mlýn stával na vodnatém rameni řeky Moravy, kde jsou dnes tenisové dvorce a koupaliště. Sousedil s ním biskupský pivovar. Mlýn býval někdy pronajat, někdy ve správě biskupa. Všichni biskupovi poddaní museli mlít tam. Kroměřížští měšťané mleli ve mlýnech v Kotojedech a Šelešovicích. Mlýn míval 9 složení: kašník a krupník, zařízení na šrotování sladů pro pivovar a ječmene pro dobytek. Voda se hnala náhonem od Strže. Už v r. 1285 vydal biskup Jetřich pro mlynáře mlýnský řád, později také Jan ze Středy. Krátké úryvky: Z každého zrna mletého se brala šestnáctina měřice. Z toho bral biskup 4 díly, mlynář pět dílů. Pekaři platili 4 haléře za pytel, o to se dělil mlynář s pacholky. Mlynář byl povinen pacholky stravovat. Mlýnský prach se odváděl vrchnosti a krmili se z něho vepři.
Při mlýně bývala valcha. Vrchnost dodávala valše dřevo, ale mlynář je musel dovézt. Žernové kameny vybíral mlynář, platila vrchnost a dávala dovážeti robotou. Mlynář musel při mlýně postavit vlastními náklady pilu a pro biskupa řezal zdarma. Ostatní příjmy byly jeho. Při mlýně bývaly i brusy kovářské a nožířské, zisk patřil ze čtyř pětin biskupovi.
Mlýnský náhon byl poškozován povodněmi. Začátkem června 1640 se přivalila povodeń a náhon a Strž se opravovaly až do podzimu. A pak přišly další deště a tesaři nedokončili jez. Když město dobili Švédové 1643 tak kašník, pila i valcha shořely. Mlýn přečkal. Sotva Švédové odešli přišel do města císařský obrist Moncados a ten mlel ve mlýně obilí jako kontribuci z dědin. V r. 1644 však mlýn stál - nebylo, co mlít. V r. 1645 přišla morová rána. 1. září 1645 zemřel mlynář, jeho děti a čeládka ležely. R. 1649 byl mlýn propachtován Mikuláši Sedlaříkovi, Ten opravoval 5 týdnů Strž. V r. 1656 byl ustanoven za mlynáře sekerník Matěj Procházka, za úkol měl postavit nový splav. V r. 1650 byla postevená nová valcha. R. 1820 byl nájemcem mlýna Václav Urbánek, jehož syn Ferdinand byl moravským buditelem. V r. 1840 se tu živilo 60 rodin řemeslníků. 2. 7. 1897 mlýn vyhořel a nebyl již obnoven. Hořel sedm dní a nocí a arcibiskup Kohn jej nechal přestavět na vodárnu a chtěl tam zřídit i elektrárnu. Nyní je v těch místech Orlovna. Kardinál Sommerau-Beeckh v r. 1841 dal postavit nový jez na Strži. Zbytek mlýnského ramene Moravy je zachován v Podzámecké zahradě a je překlenut dvěma mosty. Jak vypadal mlýn před požárem: Budova se dělila na dvě části, vlastní mlýn a obytnou budovu s průčelím proti vodě k mostu, zabírajícím střední třetinu celé délky budovy. Od ní vybíhal do vody proti mostu kamenný násyp trojúhelníkové základny, o nějž se voda rozrážela a narážela po jeho stranách na "zbraně", aby padala na mlýnská kola. Na násypu byla úpravná zahrádka s besídkou. Ze zahrádky se pnulo po zdi obytné budovy až do prvního patra psí víno (loubinec). Pod prvním patrem obytné budovy byla po celé délce klenutá chodba, tak široká, že si v ní mohly vyhnout dva naložené vozy. Tam se skládalo obilí a nakládala mouka. Na pravém břehu směrem k mostu byla pod chodbou výpusť, kterou odtékala přebytečná voda. Pod mlýnem se čeřil rybník, z něhož odtékala voda do Podzámecké zahrady a dále korytem do Moravy.
V roce 1897 mlýn vyhořel a již nebyl obnoven. Na jeho místě byla postavena vodárna.