Starý biskupský mlýn
Na Sladovnách or.č. 14
Autor
Text
Starý biskupský mlýn (původní text Jindřicha Spáčila)
Stával od pradávna v místech na vodnatém rameni řeky Moravy, kde jsou dnes tenisové dvorce a koupaliště. Už v letech 1285 za biskupa Jetřicha a 1376 za biskupa Jana ze Středy se připomínají kroměřížské mlynářské pořádky. Tomuto předměstí se odedávna říkalo Sladovnické nebo také Za mlejny. V době největšího rozkvětu, v letech 1840, měl mlýn 22 složení, které pohánělo stejný počet mlýnských kol, živilo se tu více než 60 rodin všelijakých řemeslníků, hlavně mlynářských. Od roku 1820 se tu připomíná jako nájemce laskavý pan otec Václav Urbánek, jehož syn Ferdinand byl národním buditelem Moravy a zakladatelem mnoha cukrovarů. (Román Jindřicha Spáčila: Lásky a rebelie). Mlýnské vodní rameno se oddělovalo na Strži od hlavního toku Moravy, býval tu mohutný jez, který se připomíná už v 16. století. Dokonalý jez dal postavit kardinál Sommerau v roce 1841 nákladem 100 000 zlatých. V roce 1897 mlýn vyhořel a nebyl už obnoven, protože se chystala regulace řeky Moravy. Zůstala z budov jen tzv. Malá Strana, kde bývaly krupníky a kašníky. Tato renovovaná část mlýna slouží jako zámecká vodárna a je zde také tělovýchovné zařízení.
Zbytek mlýnského ramene řeky Moravy je dosud zachován v Podzámecké zahradě a překlenut dvěma mosty.
Stával od pradávna v místech na vodnatém rameni řeky Moravy, kde jsou dnes tenisové dvorce a koupaliště. Už v letech 1285 za biskupa Jetřicha a 1376 za biskupa Jana ze Středy se připomínají kroměřížské mlynářské pořádky. Tomuto předměstí se odedávna říkalo Sladovnické nebo také Za mlejny. V době největšího rozkvětu, v letech 1840, měl mlýn 22 složení, které pohánělo stejný počet mlýnských kol, živilo se tu více než 60 rodin všelijakých řemeslníků, hlavně mlynářských. Od roku 1820 se tu připomíná jako nájemce laskavý pan otec Václav Urbánek, jehož syn Ferdinand byl národním buditelem Moravy a zakladatelem mnoha cukrovarů. (Román Jindřicha Spáčila: Lásky a rebelie). Mlýnské vodní rameno se oddělovalo na Strži od hlavního toku Moravy, býval tu mohutný jez, který se připomíná už v 16. století. Dokonalý jez dal postavit kardinál Sommerau v roce 1841 nákladem 100 000 zlatých. V roce 1897 mlýn vyhořel a nebyl už obnoven, protože se chystala regulace řeky Moravy. Zůstala z budov jen tzv. Malá Strana, kde bývaly krupníky a kašníky. Tato renovovaná část mlýna slouží jako zámecká vodárna a je zde také tělovýchovné zařízení.
Zbytek mlýnského ramene řeky Moravy je dosud zachován v Podzámecké zahradě a překlenut dvěma mosty.
Komentář
Starý biskupský mlýn (původní text upraven v roce 2007)
Stával od pradávna v místech na vodnatém rameni řeky Moravy, kde jsou dnes tenisové dvorce a koupaliště. Už v letech 1285 za biskupa Jetřicha a 1376 za biskupa Jana ze Středy se připomínají kroměřížské mlýnské pořádky. Tomuto předměstí se odjakživa říkalo Sladovnické nebo také Za mlejny. V době největšího rozkvětu, kolem roku 1840, měl mlýn 22 složení, které pohánělo stejný počet mlýnských kol, živilo se tu více jak 60 rodin všelijakých řemeslníků, hlavně mlynářských. Od roku 1820 se zde připomíná jako nájemce Václav Urbánek, jehož syn Ferdinand byl národním buditelem Moravy a zakladatelem mnoha cukrovarů. V roce 1897 mlýn vyhořel a nebyl už obnoven, protože se chystala regulace řeky Moravy. Z budov zůstala jen tzv. Malá Strana (v neorenesanční úpravě architekta Antonína Archeho), kde bývaly krupníky a kašníky. Tato část mlýna sloužila jako zámecká vodárna a bylo zde později také tělovýchovné zařízení, tzv. Orlovna. Zbytek mlýnského ramene řeky Moravy je dosud zachován v Podzámecké zahradě a překlenut dvěma mosty.
Stával od pradávna v místech na vodnatém rameni řeky Moravy, kde jsou dnes tenisové dvorce a koupaliště. Už v letech 1285 za biskupa Jetřicha a 1376 za biskupa Jana ze Středy se připomínají kroměřížské mlýnské pořádky. Tomuto předměstí se odjakživa říkalo Sladovnické nebo také Za mlejny. V době největšího rozkvětu, kolem roku 1840, měl mlýn 22 složení, které pohánělo stejný počet mlýnských kol, živilo se tu více jak 60 rodin všelijakých řemeslníků, hlavně mlynářských. Od roku 1820 se zde připomíná jako nájemce Václav Urbánek, jehož syn Ferdinand byl národním buditelem Moravy a zakladatelem mnoha cukrovarů. V roce 1897 mlýn vyhořel a nebyl už obnoven, protože se chystala regulace řeky Moravy. Z budov zůstala jen tzv. Malá Strana (v neorenesanční úpravě architekta Antonína Archeho), kde bývaly krupníky a kašníky. Tato část mlýna sloužila jako zámecká vodárna a bylo zde později také tělovýchovné zařízení, tzv. Orlovna. Zbytek mlýnského ramene řeky Moravy je dosud zachován v Podzámecké zahradě a překlenut dvěma mosty.
zdroj: Patka 30. 1. 2015