Regentský dům
Velké náměstí 39/13, umístěna na Regentský dům - Velké nám.
Autor
Text
Regentský dům
s šenkovním právem I. třídy, vznikl na starých základech v druhé půlce 16. století, kam je možno zařadit i sgrafita jeho fasády, z nichž námětově nejvýraznější je soud nad ženami povětrnými, medvědář a herec. Před třicetiletou válkou byl majitelem domu urozený pán Adam Kravařský ze Šlejvic, držitel Kvasic a Nových Zámků u Bučovic, účastník českého povstání v roce 1618. Jeho dům propadl po bělohorské bitvě konfiskaci a získal jej šlechtic pan Orlík z Lažicka, dvorní mundšenk kardinála Ditrichštejna. V roce 1649 se tu usadil Jan Mikuláš Reiter z Hornberka, vrchní regent všech biskupských panství a velitel pevnosti Hukvald. Přikoupil sousední dům, spojil jej se svým, zakryl renesanční sgrafita novou barokovou fasádou a vytvořil tak šlechtický dům s kamenným portálem uvnitř a s širokým schodištěm. Renovace domu v letech 1950 znovu odkryla sgrafita. Po regentově smrti zdědil dům Karel Lichtenštejn z Kastelkornu, biskup olomoucký.
s šenkovním právem I. třídy, vznikl na starých základech v druhé půlce 16. století, kam je možno zařadit i sgrafita jeho fasády, z nichž námětově nejvýraznější je soud nad ženami povětrnými, medvědář a herec. Před třicetiletou válkou byl majitelem domu urozený pán Adam Kravařský ze Šlejvic, držitel Kvasic a Nových Zámků u Bučovic, účastník českého povstání v roce 1618. Jeho dům propadl po bělohorské bitvě konfiskaci a získal jej šlechtic pan Orlík z Lažicka, dvorní mundšenk kardinála Ditrichštejna. V roce 1649 se tu usadil Jan Mikuláš Reiter z Hornberka, vrchní regent všech biskupských panství a velitel pevnosti Hukvald. Přikoupil sousední dům, spojil jej se svým, zakryl renesanční sgrafita novou barokovou fasádou a vytvořil tak šlechtický dům s kamenným portálem uvnitř a s širokým schodištěm. Renovace domu v letech 1950 znovu odkryla sgrafita. Po regentově smrti zdědil dům Karel Lichtenštejn z Kastelkornu, biskup olomoucký.