Památník Maxe Švabinského

Tento dům zbudoval v roce 1609 na místě dvou starších staveb kardinál Ditrichštejn, jak o tom svědčí kamenná deska pod okny II. poschodí. V roce 1636 byli sem uvedeni jezuité, jejichž kolej založila pětitřídní školu. Vpád Švédů s naprostým vydrancováním města v roce 1643 spálil a poničil budovu, jezuité proto odešli již v roce 1644 do Uherského Hradiště. Dům patřil pak olomoucké kapitule a biskup Lichtenštejn jej opravil a uvedl do dnešní podoby, tedy zachoval vzhled staré stavby s podloubím, klenbami i sdruženými renesančními okny a kamenným ostěním. Konávaly se tu pak církevní sněmy i soudy, dům byl po zámku nejprostornější a nejhonosnější budovou v městě. Tento kapitolák, jak se domu v městě říkalo, přeměnila nová doba v byty. V době hitlerovské okupace zde byl smutně proslulý Arbeitsamt. Teprve blížící se 100. výročí narození národního umělce Maxe Švabinského přivedlo město k důkladné a účelné renovaci stavby a v roce 1973 zde byla instalována velká výstava Švabinského díla, již navštívilo téměř 90 000 návštěvníků. Byl tak vzdán hold velikému kroměřížskému rodákovi, hluboce zapsanému do dějin naší národní kultury.

Dnes budouva slouží Muzeu Kroměřížska a v ní je kromě dalších expozic i Památník M. Švabinského.