Nadsklepí I
Milíčovo náměstí 488/2, umístěna na Nadsklepí
Autor
Text
Bývalo téměř sto let střediskem veškerého kulturního života v městě Kroměříži. Zde v hlubokém městském příkopu byly vybudovány v roce 1868 právovárečným městem rozlehlé pivní sklepy a nad nimi pak vyrostla budova, která nese od počátku jméno Nadsklepí. Zde prožívaly mnohé kroměřížské generace svá nejkrásnější léta na prknech jeviště i na tanečních parketách velkého sálu. Bývala tu kolbiště politická, konaly se zde velké národní manifestace, předně ta 1. máje 1918, v níž došlo k památné přísaze proti válce a za svobodný Československý stát. Nesčetné množství slavných herců, spisovatelů, politiků a vědců bývalo tu vítáno – Jaroslav Vrchlický, Hana Kvapilová, Eduard Vojan, svůj první koncert tu mělo Pěvecké sdružení moravských učitelů, které vzniklo v Kroměříži v roce 1903, Národní divadlo pražské tu hrálo na prahu svobody řadu her, kroměřížský rodák Václav Talich tu řídil Smetanovu Mou vlast. Antonín Dvořák dirigoval tu svá díla v letech 1889, 1891 a 1892. Bylo tu kolbiště znamenitých domácích spolků – Moravana, Spolku divadelních ochotníků, Milíče, Nezávislé scény, Závodního klubu Pal-Magneton. Na konci druhé světové války tu provedla Hanácká filharmonie znamenitou Prodanou nevěstu. Celý život města se po sto letech zrcadlil v této budově, která byla v roce 1968 renovována a přeměněna v kino, když byla dokončena stavba nového Domu kultury na opačné straně města. V nádvoří Nadsklepí jsou zachovány městské hradby, které tvořily s vodním příkopem opevnění části města, jíž se říkalo Hrubý val. Po roce 1890 tu vznikla široká třída 1. máje. Na nádvoří se dochovala část městských hradeb, před nimiž byl původně vodní příkop. Tato část města se nazývala Velký (též Hrubý) val, později Příkopy, dnes 1. máje.
Komentář
Nadsklepí (původní text upraven v roce 2004)
Budova byla postavena v letech 1868-70 právovárečnými měšťany nad pivovarskými sklepy, tzv. ledovnou. V roce 1891 byla rozšířena a vzniklo stálé jeviště. Především v druhé polovině 19. stol. a na počátku 20. stol. se Nadsklepí stalo kulturním centrem města. Prostory byly využívány pro činnost ochotnického divadla, plesy i výstavy. Nadsklepí se stalo místem velkých národních manifestací (např. 1. 5. 1918) i vystoupení celé řady slavných spisovatelů, politiků, vědců a herců – Jaroslava Vrchlického, Adolfa Heyduka, Eduarda Vojana, Jindřicha Mošny, Hany Kvapilové, Evy Vrchlické, Václava Vydry, Zdeňka Štěpánka. V roce 1903 zde mělo první koncert Pěvecké sdružení moravských učitelů. Zde řídil kroměřížský rodák Václav Talich Smetanovu Mou vlast v provedení České filharmonie. V letech 1889, 1891 a 1892 dirigoval v těchto prostorách svá díla (kantáty v provedení Moravana) Antonín Dvořák. Tady hráli hry ochotníci divadelních spolků, Milíče, Nezávislé scény a další. Na konci druhé světové války zde uvedla Hanácká filharmonie Prodanou nevěstu.
V roce 1968 byla budova přeměněna na kino.
Budova byla postavena v letech 1868-70 právovárečnými měšťany nad pivovarskými sklepy, tzv. ledovnou. V roce 1891 byla rozšířena a vzniklo stálé jeviště. Především v druhé polovině 19. stol. a na počátku 20. stol. se Nadsklepí stalo kulturním centrem města. Prostory byly využívány pro činnost ochotnického divadla, plesy i výstavy. Nadsklepí se stalo místem velkých národních manifestací (např. 1. 5. 1918) i vystoupení celé řady slavných spisovatelů, politiků, vědců a herců – Jaroslava Vrchlického, Adolfa Heyduka, Eduarda Vojana, Jindřicha Mošny, Hany Kvapilové, Evy Vrchlické, Václava Vydry, Zdeňka Štěpánka. V roce 1903 zde mělo první koncert Pěvecké sdružení moravských učitelů. Zde řídil kroměřížský rodák Václav Talich Smetanovu Mou vlast v provedení České filharmonie. V letech 1889, 1891 a 1892 dirigoval v těchto prostorách svá díla (kantáty v provedení Moravana) Antonín Dvořák. Tady hráli hry ochotníci divadelních spolků, Milíče, Nezávislé scény a další. Na konci druhé světové války zde uvedla Hanácká filharmonie Prodanou nevěstu.
V roce 1968 byla budova přeměněna na kino.