Mlýnská brána
Sněmovní náměstí, umístěna na Arcibiskupský zámek
Autor
Text
Bývala součástí hradebního opevnění od povýšení tržního městečka na město v druhé půlce 13. století. Je to stavba gotická, obnovená v letech 1830 architektem Ant. Arche. Bývala to nejmenší městská brána. Druhé dvě, ležící na hlavní tepně města v ulicích Kovářské a Vodní, byly rozbořeny v letech 1855-57, protože byly úzké a překážely rostoucímu ruchu. Mlýnskou branou vedla cesta pouze na Sladovnické předměstí, k panskému pivovaru a mlýnu.
Přiléhala k zámeckému příkopu, byla udržována i opravována biskupem a hlídána jeho gardou. I tato brána byla velmi úzká, a přece v ní měli pekaři své stánky, stejně jako v branách ostatních. Když bylo na poč. 20. století rozšiřováno sousední arcibiskupské gymnasium, byl vedle vlastní brány prolomen širší průchod pro chodce. Po roce 1833 byl zasypán hluboký příkop kolem zámku, vznikla tu budova arcibiskupské gardy a jejím patrem vedla chodba ze zámku, přes Mlýnskou bránu a gymnasium až do kostela sv. Mořice. Říkalo se jí knížecí chodba.
Přiléhala k zámeckému příkopu, byla udržována i opravována biskupem a hlídána jeho gardou. I tato brána byla velmi úzká, a přece v ní měli pekaři své stánky, stejně jako v branách ostatních. Když bylo na poč. 20. století rozšiřováno sousední arcibiskupské gymnasium, byl vedle vlastní brány prolomen širší průchod pro chodce. Po roce 1833 byl zasypán hluboký příkop kolem zámku, vznikla tu budova arcibiskupské gardy a jejím patrem vedla chodba ze zámku, přes Mlýnskou bránu a gymnasium až do kostela sv. Mořice. Říkalo se jí knížecí chodba.
Komentář
Původní text byl upraven a doplněn v roce 2005.
Bývala součástí hradebního opevnění města. Raně barokní úpravu připomíná dochovaný fragment malby na průčelí věže, který dokumentuje podíl biskupa Karla II. z Lichtenštejna na obnovení Kroměříže. Nápis CAROLUS VRBEM REPARARE STVDET má v chronogramu letopočet 1665. Nynější podobu získala brána v druhé pol. 19. stol., částečně podle návrhu architekta Antonína Arche.
Jde o poslední dochovanou městskou bránu. Druhé dvě, Vodní a Kovářská, byly zbořeny v letech 1855-57. Mlýnskou branou vedla cesta na Sladovnické předměstí k vrchnostenským stavbám, především k mincovně, panskému mlýnu a pivovaru. Brána přiléhala k zámeckému příkopu, byla spravována biskupem a hlídána jeho gardou. Po roce 1833 byl zasypán hluboký příkop kolem zámku, vznikla tu budova arcibiskupské gardy a jejím patrem vedla chodba ze zámku, přes Mlýnskou bránu a arcibiskupské gymnázium až do kostela Sv. Mořice. Když bylo na počátku 20. stol. sousední gymnázium rozšiřováno, byl vedle vlastní úzké brány prolomen širší průchod pro chodce.
Bývala součástí hradebního opevnění města. Raně barokní úpravu připomíná dochovaný fragment malby na průčelí věže, který dokumentuje podíl biskupa Karla II. z Lichtenštejna na obnovení Kroměříže. Nápis CAROLUS VRBEM REPARARE STVDET má v chronogramu letopočet 1665. Nynější podobu získala brána v druhé pol. 19. stol., částečně podle návrhu architekta Antonína Arche.
Jde o poslední dochovanou městskou bránu. Druhé dvě, Vodní a Kovářská, byly zbořeny v letech 1855-57. Mlýnskou branou vedla cesta na Sladovnické předměstí k vrchnostenským stavbám, především k mincovně, panskému mlýnu a pivovaru. Brána přiléhala k zámeckému příkopu, byla spravována biskupem a hlídána jeho gardou. Po roce 1833 byl zasypán hluboký příkop kolem zámku, vznikla tu budova arcibiskupské gardy a jejím patrem vedla chodba ze zámku, přes Mlýnskou bránu a arcibiskupské gymnázium až do kostela Sv. Mořice. Když bylo na počátku 20. stol. sousední gymnázium rozšiřováno, byl vedle vlastní úzké brány prolomen širší průchod pro chodce.
zdroj: Patka 27. 1. 2015