Lékárna U zlatého lva
Velké náměstí 106/49, umístěna na Dům U zlatého lva - lékárna
Autor
Text
Lékárna U zlatého lva (č. p. 106/49 dřive 106/30, tabulka není dochována)
Starý šenkovní a nákladnický dům, vařilo se tu pivo. Již v roce 1675 tu seděl apatykář Matyáš Čech a od těch časů je na tomto místě lékárna. Dům míval krásnou, pozdně barokní fasádu, na jejíž atice byla poprsí, umístěná teď mezi okny v I. patře. Je pravděpodobné, že jsou dílem vynikajícího kroměřížského sochaře Františka Hirnleho, který zhotovil pro lékárníka Fukala i dva vzácné apatykářské hmoždíře, zdobící interiér lékárny. V chrámu sv. Mořice je od sochaře Hirnleho náhrobek biskupa Egkha, v kostele P. Marie hlavní oltář. Pracoval též v zámku, na prvém místě na výzdobě Sněmovního sálu.
Starý šenkovní a nákladnický dům, vařilo se tu pivo. Již v roce 1675 tu seděl apatykář Matyáš Čech a od těch časů je na tomto místě lékárna. Dům míval krásnou, pozdně barokní fasádu, na jejíž atice byla poprsí, umístěná teď mezi okny v I. patře. Je pravděpodobné, že jsou dílem vynikajícího kroměřížského sochaře Františka Hirnleho, který zhotovil pro lékárníka Fukala i dva vzácné apatykářské hmoždíře, zdobící interiér lékárny. V chrámu sv. Mořice je od sochaře Hirnleho náhrobek biskupa Egkha, v kostele P. Marie hlavní oltář. Pracoval též v zámku, na prvém místě na výzdobě Sněmovního sálu.
Komentář
LÉKÁRNA U ZLATÉHO LVA (upravená verze)
Starý šenkovní a nákladnický dům, vařilo se zde pivo. Již v roce 1675 tu seděl apatykář Matyáš Čech a od těch časů je na tomto místě lékárna. Pod stejným názvem však lékárna působila ve městě již od roku 1568, kdy ji, jako druhou na Moravě, založil olomoucký biskup Vilém Prusinovský z Víckova.
Dům míval krásnou, pozdně barokní fasádu, na atice je umístěno pět bust antických imperátorů, pravděpodobně dílo vynikajícího kroměřížského sochaře Františka Hirnleho, který na konci 18. století zhotovil pro lékárníka Františka Josefa Foukala i dva vzácné apatykářské hmoždíře vystavené pak v roce 1891 na Zemské jubilejní výstavě v Praze.
V letech 1884–1916 byl majitelem lékárny kníž. –arcib. dvorní lékárník, císařský rada Jan Nepomuk Harna, který v Kroměříži v roce 1912 uspořádal Sjezd České lékárnické společnosti a Organizace českého lékárnictví pro Čechy, Moravu a Slezsko.
Při stavebních úpravách v 90. letech 20. stol. byla průčelí domu dána předpokládaná podoba z konce 18. století.
Dnes je to soukromý dům, v přízemí je lékárna a ordinace lékařů, v horních patrech jsou upraveny nájemní byty.
Starý šenkovní a nákladnický dům, vařilo se zde pivo. Již v roce 1675 tu seděl apatykář Matyáš Čech a od těch časů je na tomto místě lékárna. Pod stejným názvem však lékárna působila ve městě již od roku 1568, kdy ji, jako druhou na Moravě, založil olomoucký biskup Vilém Prusinovský z Víckova.
Dům míval krásnou, pozdně barokní fasádu, na atice je umístěno pět bust antických imperátorů, pravděpodobně dílo vynikajícího kroměřížského sochaře Františka Hirnleho, který na konci 18. století zhotovil pro lékárníka Františka Josefa Foukala i dva vzácné apatykářské hmoždíře vystavené pak v roce 1891 na Zemské jubilejní výstavě v Praze.
V letech 1884–1916 byl majitelem lékárny kníž. –arcib. dvorní lékárník, císařský rada Jan Nepomuk Harna, který v Kroměříži v roce 1912 uspořádal Sjezd České lékárnické společnosti a Organizace českého lékárnictví pro Čechy, Moravu a Slezsko.
Při stavebních úpravách v 90. letech 20. stol. byla průčelí domu dána předpokládaná podoba z konce 18. století.
Dnes je to soukromý dům, v přízemí je lékárna a ordinace lékařů, v horních patrech jsou upraveny nájemní byty.