Květná zahrada
Gen. Svobody, umístěna na Květná zahrada
Autor
Text
Květná zahrada (tabulka není dochována)
Její vstupní budova byla vytvořena architektem Ant. Archem v letech 1840 ve výrazném klasicistním slohu. Z téže doby jsou také oba skleníky za vstupní cestou. V budově bydlel v roce 1848 historik Václav Vladivoj Tomek. Květná zahrada sama byla budována po celé desítiletí od roku 1665 v bažinatém terénu, který dal biskup Lichtenštejn odvodnit a vytvořil zde jedinečný sad v tehdy módním slohu francouzském. Uzavírá jej sloupová galerie zvaná kolonáda, v níž je 44 soch, představujících řecké a římské bohy i význačné osobnosti tehdejšího veřejného života. Hlavní vchod býval dříve uprostřed kolonády, jeho portál ze strany od Štěchovic zdobí biskupovo poprsí s oslavným textem za začínajícím honosným pozváním „Vstup hosti!“ i v latině „Ingredere Hospes!“ Uprostřed Květné zahrady je baroková stavba zvaná rotunda, bohatě vyzdobená sochami, freskami a štukaturou. Do tohoto místa se sbíhají stříhané aleje ze všech stran této jedinečné zahrady, jejíž vzhled je výrazem doby v níž vznikla, to je panovnického absolutismu, v němž se musí člověk i příroda podrobit vůli vládcově. Hotové dílo Květné zahrady bylo v r. 1691 zachyceno v kresbách Matěje
Vischera a vyryto slavným kartografem a rytcem J. v. Nypoortem. Z vynikajících umělců, kteří podle základních návrhů biskupových vytvářeli jedinečnou krásu Květné zahrady, je třeba jmenovat kromě jiných architekty Luchese a Tencallu i sochaře Michala Mandíka. Květná zahrada je prvořadou naší národní památkou.
Její vstupní budova byla vytvořena architektem Ant. Archem v letech 1840 ve výrazném klasicistním slohu. Z téže doby jsou také oba skleníky za vstupní cestou. V budově bydlel v roce 1848 historik Václav Vladivoj Tomek. Květná zahrada sama byla budována po celé desítiletí od roku 1665 v bažinatém terénu, který dal biskup Lichtenštejn odvodnit a vytvořil zde jedinečný sad v tehdy módním slohu francouzském. Uzavírá jej sloupová galerie zvaná kolonáda, v níž je 44 soch, představujících řecké a římské bohy i význačné osobnosti tehdejšího veřejného života. Hlavní vchod býval dříve uprostřed kolonády, jeho portál ze strany od Štěchovic zdobí biskupovo poprsí s oslavným textem za začínajícím honosným pozváním „Vstup hosti!“ i v latině „Ingredere Hospes!“ Uprostřed Květné zahrady je baroková stavba zvaná rotunda, bohatě vyzdobená sochami, freskami a štukaturou. Do tohoto místa se sbíhají stříhané aleje ze všech stran této jedinečné zahrady, jejíž vzhled je výrazem doby v níž vznikla, to je panovnického absolutismu, v němž se musí člověk i příroda podrobit vůli vládcově. Hotové dílo Květné zahrady bylo v r. 1691 zachyceno v kresbách Matěje
Vischera a vyryto slavným kartografem a rytcem J. v. Nypoortem. Z vynikajících umělců, kteří podle základních návrhů biskupových vytvářeli jedinečnou krásu Květné zahrady, je třeba jmenovat kromě jiných architekty Luchese a Tencallu i sochaře Michala Mandíka. Květná zahrada je prvořadou naší národní památkou.