Dům zvaný Babirádovský

Dům zvaný Babirádovský (č. p. 36/17 dříve 36/7, původní text Jindřicha Spáčila)

renesanční, s klenbami v přízemku, s podloubím a secesní venkovní fasádou, byl od 16. století v rukou řemeslnických mistrů. Počátkem 18. století jej vlastnil Mikuláš Indigrentz, mincovní vardín biskupův, znamenitý kovotepec a cizelér. Uprostřed 19. století dům opravil kroměřížský mlynář Václav Urbánek, jehož syn Ferdinand se zúčastnil národně probuzeneckého života na Moravě a později v Čechách, jako předseda sboru pro postavení Národního divadla v Praze. Byl zakladatelem několika cukrovarů, především prvního průmyslového podniku na Kroměřížsku – cukrovaru v Kvasicích. (Románová trilogie Jindřicha Spáčila – Lásky a rebelie, Ať žije sněm, Tisíce růží).V roce 1848, v době Kroměřížského sněmu, zde bydlel ministrpresident kníže Felix Schwarzenberg.

Původní text desky byl upraven a doplněn v roce 2007.
V jádře renesanční, s klenbami v přízemí, původně s podloubím, byl od 16. století v rukou řemeslnických mistrů. Počátkem 18. století jej vlastnil Mikuláš Indigrentz, mincovní vardín biskupův, znamenitý kovotepec a cizelér. V polovině 19. století dům opravil kroměřížský mlynář Václav Urbánek, jehož syn Ferdinand se zúčastnil národně obrozeneckého života na Moravě a později v Čechách, jako předseda výboru pro postavení Národního divadla v Praze. Byl také zakladatelem několika cukrovarů, především prvního průmyslového podniku na Kroměřížsku – cukrovaru v Kvasicích. V roce 1848, v době Kroměřížského sněmu, zde bydlel předseda vlády kníže Felix Schwarzenberg. Kvalitní fasáda se secesními prvky je dílem Felixe Skibiňského z roku 1918.