Budova starého piaristické gymnázium
Pilařova 8, umístěna na Piaristické gymnázium
Autor
Text
Budova starého piaristického gymnasia (č. p. 8, roh ulice Jánské a Pilařovy, původní text Jindřicha Spáčila)
Barokní stavba architekta G. P. Tencally, s krásným hlavním portálem pro studenty a vedlejším pro pány profesory, stojí v nárožní ulici Jánské. Zde na místě kostela sv. Jana bývala do dob husitských komenda johanitských rytířů s gotickým kostelíkem a špitálem, později byla ulice nazvána Soukenickou a Residenční, protože zde byly postaveny po roce 1693 residenční domy kanovnické. Budova piaristického gymnasia byla postavena biskupem Karlem Lichtenštejnem, vyučovacím jazykem tu bývala latina, později i němčina a po dvě století byla tato škola střediskem vzdělanosti střední Moravy. Vyšlo odtud i mnoho buditelů našeho kraje, kteří se dobře uplatnili v národním životě. Působila zde řada znamenitých profesorů, mezi jinými Adolf Pilař, který spolu s piaristou F. A. Moravcem napsal dílo Moraviae historia, dále buditel národa Gelasius Dobner, jehož vrcholným dílem je práce Monumenta Historica Bohemia, působil tu i filosof Bonifácius Buzek a prof. Ondřej Rettig, syn Magdaleny Dobromily Rettigové, dále přírodovědec F. X. Veselý. V roce 1879 bylo gymnasium převzato státem a přetrvávalo jako ústav německý, dávno už postrádající žáky, až do vytvoření svobodného státu v roce 1918. Původně byla budova patrová, teprve v roce 1851 zvýšena. Latinský nápis na portální kartuši zní v českém překladu: Odtud nechť duchaplné dílo všude svou pověstí mluví.
Barokní stavba architekta G. P. Tencally, s krásným hlavním portálem pro studenty a vedlejším pro pány profesory, stojí v nárožní ulici Jánské. Zde na místě kostela sv. Jana bývala do dob husitských komenda johanitských rytířů s gotickým kostelíkem a špitálem, později byla ulice nazvána Soukenickou a Residenční, protože zde byly postaveny po roce 1693 residenční domy kanovnické. Budova piaristického gymnasia byla postavena biskupem Karlem Lichtenštejnem, vyučovacím jazykem tu bývala latina, později i němčina a po dvě století byla tato škola střediskem vzdělanosti střední Moravy. Vyšlo odtud i mnoho buditelů našeho kraje, kteří se dobře uplatnili v národním životě. Působila zde řada znamenitých profesorů, mezi jinými Adolf Pilař, který spolu s piaristou F. A. Moravcem napsal dílo Moraviae historia, dále buditel národa Gelasius Dobner, jehož vrcholným dílem je práce Monumenta Historica Bohemia, působil tu i filosof Bonifácius Buzek a prof. Ondřej Rettig, syn Magdaleny Dobromily Rettigové, dále přírodovědec F. X. Veselý. V roce 1879 bylo gymnasium převzato státem a přetrvávalo jako ústav německý, dávno už postrádající žáky, až do vytvoření svobodného státu v roce 1918. Původně byla budova patrová, teprve v roce 1851 zvýšena. Latinský nápis na portální kartuši zní v českém překladu: Odtud nechť duchaplné dílo všude svou pověstí mluví.
Komentář
Budova piaristického gymnázia (původní text upraven v roce 2006)
Barokní budova piaristického gymnázia byla postavena za biskupa Karla Lichtenštejna architektem Giovannim Pietrem Tencallou v letech 1694-1698. Nejvyšší podlaží bylo nadstaveno v roce 1851. Bohatě členěný portál, který tvoří hlavní vstup, nese ve štítu kamennou kartuš se znakem biskupa Lichtenštejna a kartuš s latinským nápisem, který v českém překladu zní: Odtud nechť duchaplné dílo všude svou pověstí mluví.
Škola byla po dvě století střediskem vzdělanosti,vyučovalo se v ní v jazyce latinském a německém. Působila zde řada vynikajících profesorů, mezi jinými významný historik 18. století Adolf Pilař, který spolu s Františkem Moravcem napsal trojdílné dějiny Moravy Moraviae historia, dále učenec a buditel Gelasius Dobner, přírodovědec František Xaver Veselý, filozof Bonifácius Buzek a Ondřej Rettig, syn Magdaleny Dobromily Rettigové. V roce 1879 přešla budova do majetku města a stala se sídlem německého gymnázia. Po jeho zrušení byla v roce 1918 přebudována na byty.
Barokní budova piaristického gymnázia byla postavena za biskupa Karla Lichtenštejna architektem Giovannim Pietrem Tencallou v letech 1694-1698. Nejvyšší podlaží bylo nadstaveno v roce 1851. Bohatě členěný portál, který tvoří hlavní vstup, nese ve štítu kamennou kartuš se znakem biskupa Lichtenštejna a kartuš s latinským nápisem, který v českém překladu zní: Odtud nechť duchaplné dílo všude svou pověstí mluví.
Škola byla po dvě století střediskem vzdělanosti,vyučovalo se v ní v jazyce latinském a německém. Působila zde řada vynikajících profesorů, mezi jinými významný historik 18. století Adolf Pilař, který spolu s Františkem Moravcem napsal trojdílné dějiny Moravy Moraviae historia, dále učenec a buditel Gelasius Dobner, přírodovědec František Xaver Veselý, filozof Bonifácius Buzek a Ondřej Rettig, syn Magdaleny Dobromily Rettigové. V roce 1879 přešla budova do majetku města a stala se sídlem německého gymnázia. Po jeho zrušení byla v roce 1918 přebudována na byty.