Otmar Riedl

česká

* 12. 9. 1914, Kroměříž

† 10. 10. 1994 (80 let), Holešov

odboj, armáda

Obecná škola a tři třídy měšťanské v Kroměříži.
1936–1939 základní vojenská služba v Kroměříži, v rámci níž absolvoval poddůstojnickou školu. Propuštěn byl v hodnosti desátníka.

1928 učení u firmy Baťa ve Zlíně, u které poté zůstal i zaměstnán
Od července 1939 znovu nastoupil k firmě Baťa. Krátce pracoval v jugoslávské pobočce Bati v Borovu, odkud měl pokračovat do Belgického Konga na pozici vedoucího filiálky.
Odjezd zpozdil začátek války. Domů se již nevrátil a vstoupil do čs. zahraniční armády ve Francii.
V zahraniční armádě 27. prosince 1939 byl prezentován v Agde a zařazen k 1. pěšímu pluku. S jednotkou se zúčastnil bojů na frontě a po pádu Francie odjel 13. července 1940 do Anglie. Zde byl znovu zařazen k 1. pěšímu pluku v hodnosti četaře. V lednu 1941 byl pro svůj nenápadný zjev vybrán pro výcvik k plnění zvláštních úkolů.
V lednu a únoru 1941 absolvoval parašutistický výcvik. Poté se začal připravovat na vysazení do Protektorátu Čechy a Morava.
11. června 1945 - 1. září 1946 2. oddělení hlavního štábu MNO. Odtud odešel na vlastní žádost a vrátil se k firmě Baťa. Zde pracoval do roku 1948, po roce 1948 zůstal u znárodněné firmy jako vedoucí prodejny. Od roku 1952 až do odchodu do důchodu v roce 1970 pracoval jako vedoucí obchodního domu n. p. Textil Gottwaldov.

Otec Otmar, pracoval jako vrchní ošetřovatel v léčebně pro duševně choré a matka Anna (rozená Hradilová) byla v domácnosti. Měl tři sourozence.

Po dvou nezdařených pokusech byl nakonec vysazen 16. dubna 1941. Navigační chybou se to nestalo v prostoru Kolínska u obce Křečhoř ve středních Čechách, ale v 460 km vzdáleném tyrolském Landecku. Byl zatčen, ale podařilo se mu četníky a poté i gestapo přesvědčit, že prchá z Jugoslávie do Čech a o své doklady byl okraden. Navíc se odvolával na své zaměstnání u firmy Baťa, což mu firma potvrdila. Po dvouměsíčním vězení byl eskortován do Čech. Okupaci prožil jako vedoucí prodejny Baťa v Trhových Svinech. 13. září 1941 se oženil s prodavačkou f. Baťa Jaroslavou Kubíčkovou. Z manželství se narodily dvě dcery, Drahomíra a Nataša.
Kontakt s odbojem se mu navázat nepodařilo. Svou účast v operaci ukončil v květnu 1945 přihlášením se na ministerstvu národní obrany.

16. října 1990 byl jmenován podplukovníkem v záloze. Zemřel 10. října 1994 v Holešově.

1940 – Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
1945 – Československý válečný kříž 1939
1945 – Československá medaile za zásluhy I. stupně

Holešov, poloha hrobu na mapě