Michael Mandik

jiná

* 1640, Gdaňsk (Polsko)

† 15. 5. 1694 (54 let), Tovačov

výtvarné umění, sochařství

1669 postavy satyrů pro Lusthaus (Rotunda) v Květné zahradě za olomouckého biskupa Karla II. Liechtenstein-Castelcorna
zhotovení jedné postavy Mandík potřeboval o něco více jak 2 a půl měsíce
hledal dva tovaryše a s nimi pak pracoval na statuích pro Kroměříž
pomalý přísun pískovce za maletínského lomu zpožďoval práce
Liechtenstein-Castelcorn byl s Mandíkovou prací často nespokojený a nechal jej nedostatky opravovat
1673 z biskupských služeb o své vůli odešel
1674–1678 Vídeň
1678–1683Znojmo - výzdoba hl. oltáře kostela sv. Mikuláše
1683–1688 Olomouc
1688–1690 pracuje blízko lomu u Maletína
1690–1693 Kroměříž
1691–1692 Velehrad
1693–1694 Tovačov

Kroměříž, Olomouc, Znojmo, Tovačov, Velehrad

Jeho nejvýznamější prací jsou sochy v Rotundě, dále v kolonádě, ne všechny, ale s jeho typickým rukopisem, dále některé sochy na kašnách v Květné zahradě, některé sochy na Mariánském sloupu v Kroměříži.
Samozřejmě také sochy v Hradisku (Olomouc).
1674 se oženil ve Vídni
1693 nedostatek práce a nemoc
Barokní sochař činný zejm. na Moravě. První školení získal v Prusech, posléze se učil ve Vídni, kde byl roku 1669 získán olomouckým biskupem Karlem Liechtensteinem pro vytvoření výzdoby Květné zahrady (sochy a busty na kolonádě, fontány a další sousoší). Spolupráce však nebyla snadná, biskup si stěžoval na pomalý postup prací, sochař zase na špatný pískovec a dlouhé čekací lhůty na dodání materiálu. V roce 1673 došlo mezi nimi k rozporům a Mandík odchází do Vídně. Později působil ve Znojmě, Olomouci (zde po sobě zanechal velká díla v podobě kašen), Velehradě, pracoval také pro premonstráty na Hradisku u Olomouce a rovněž pro rod Salm-Neuburgů z Tovačova.