Maxmiliánův vodovod
Na Kopečku 1490/20
Autor
Komentář
Vodárnu a panský vodovod stavěl v letech 1665-1667 Hans Jiří Miller. Vodárna byla napájenavodou z Moravy a dodávala vodu do zámku, v něm hlavně do kuchyně, pak také do zahrady, ležící pod zámkem, do tří studní ve městě a do rybníčku v knížecí zahradě před městěm. Tenkrát vznikla také kašna na rynku. Teprve r. 1691 se město uvolilo přispívat tzřetinu nákladů na plat knížecího vodáka, rádo se z té povinnosti vyzouvalo. Věž biskupské vodárny z r. 1691 dávno nestojí.
Veliké dobrodiní prokázal městu kardinál Josef Sommerau-Beeckh, když r. 1838 zbudoval tzv. Maxlovu studnu, která zásobovala město vždy čerstvou vodou z Barbořiny a inicioval nové řešení - klasicistní průčelí přízemní budovy. Voda vytéká z chrliče v podobě barokního maskaronu, litinové desky na fasádě nesou datování a erb stavebníka.
Město vybudovalo vlastní vodovod a vodárnu na Barbořině v letech 1899-1900. V r. 1908 a 1916 ji zesílilo 10 studněmi v Podzámecké zahradě.
Voda není pitná.
Restaurování Maxlovy kašny v roce 2005 - Ak. sochař Kovařík Martin. Očištění, bio ošetření, nevhodné cementové tmely odstraněny, zpevnění, přetmelení, barevná retuš, konzervace hydrofobizace, litina odrezena a natřena.
Veliké dobrodiní prokázal městu kardinál Josef Sommerau-Beeckh, když r. 1838 zbudoval tzv. Maxlovu studnu, která zásobovala město vždy čerstvou vodou z Barbořiny a inicioval nové řešení - klasicistní průčelí přízemní budovy. Voda vytéká z chrliče v podobě barokního maskaronu, litinové desky na fasádě nesou datování a erb stavebníka.
Město vybudovalo vlastní vodovod a vodárnu na Barbořině v letech 1899-1900. V r. 1908 a 1916 ji zesílilo 10 studněmi v Podzámecké zahradě.
Voda není pitná.
Restaurování Maxlovy kašny v roce 2005 - Ak. sochař Kovařík Martin. Očištění, bio ošetření, nevhodné cementové tmely odstraněny, zpevnění, přetmelení, barevná retuš, konzervace hydrofobizace, litina odrezena a natřena.
NPÚ
Ústřední seznam kulturních památek
zdroj: Patka 10. 6. 2015
Informační smaltované tabulky
Zdroje
PERŮTKA, Marek, ed. Umělecké památky Kroměříže: Průvodce. Kroměříž: Město Kroměříž, 2015. ISBN 978-80-260-5248-7.
KRŮpa, Václav. Maxlův vodovod. Zajímavosti z městké kroniky. Zpravodaj města Kroměříže. 1983, (4), s. 78.