arm. generál Ludvík Svoboda

česká

* 25. 11. 1895, Hroznatín (Velké Meziříčí)

† 20. 9. 1979 (83 let), Praha

válka, politika

měšťanská školy ve Velkém Meziříčí
Zemská zemědělská škola ve Velkém Meziříčí
praxe ve vinařství v Rakousku
kurz poddůstojnické školy ukončil 26. prosince 1917
kurz důstojnické školy absolvoval na jaře 1919

1915 rakousko-uherská armáda - domobranec k pěšímu pluku č. 81. - ruská fronta
1915 u Tarnopolu do zajetí
vstoupil do hasičského sboru města Kyjeva, kde absolvoval odborný výcvik
5. srpna 1916 se přihlásil do československých legií - bitvah u Zborova, u Bachmače a zúčastnil se bojů o Sibiřskou magistrálu proti bolševické Rudé armádě
6. února 1919 jmenován poručíkem
16. srpna 1919 kapitánem s platností od 1. května 1919
1920 se v hodnosti kapitána vrátil s 3. plukem Jana Žižky z Trocnova do své posádky v Kroměříži
1921–1931 štábní kapitán Na Podkarpatské Rusi
naučil se maďarsky a složil zkoušku na Univerzitě Komenského v Bratislavě
1931–1934 Vojenské akademii v Hranicích
1934 podplukovník - převelen do Kroměříže
15. března 1939 musel předat kasárna v Kroměříži rakouskému plukovníkovi z německého Wehrmachtu, jehož jednotka okupovala toto město Kroměříž
1. československý armádní sbor v SSSR -1945
1945–1950 ministr národní obrany
1968–1975 prezident

Kroměříž, Gen. Svobody 1234/35

Zoe Klusáková Svobodová
otec Jan Svoboda (1862-1896)
matka Františka Chalupová
manželka Irena Stratilová
syn Miroslav Svoboda
dcera Zoe Klusáková *1925
vnučka Luďa Klusáková

Kroměříž

Pamětní deska v Kroměříži na domě v ulici Gen. Svobody 1234/35, ve kterém rodina Svobodových žila od 1933 do 1938
1948 vstoupil do KSČ
medaile Vítězství a svobody 1945
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem 1945
4. 6. 1945 jemnován čestným občanem města Kroměříže
Čestné občanství města Třebíče 1945
Čestné občanství hlavního města Prahy 1946
Čestné občanství města Kroměříže mu pak bylo rozhodnutím Rady městského národního výboru v Kroměříži znovu uděleno 2. května 1963 a vyhlášeno na slavnostním shromáždění ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku dne 8. května 1963 při příležitosti zahájení oslav 700 let města a 18. výročí osvobození. Znovuudělení čestného občanství se zřejmě uskutečnilo v důsledku ztráty dokumentů po zatčení L. Svobody, vyšetřování STB a zbavení funkcí v letech 1951 – 53 a pozdější rehabilitaci. Tato okolnost zatím nebyla přesně zdůvodněna.

Kroměříž 22/001 - nejprve pohřben v Národním památníku v Praze na Vítkově. V r. 1991 byla urna uložena do rodinného hrobu v Kroměříži vedle jeho ženy Ireny. Hrob je v evidenci veden jako čestný hrob Miroslava Svobody. Nebyl tedy vybudován či darován městu, sektor 22 (čestné pohřebiště), poloha hrobu na mapě