Květná zahrada

Nejobdivovanějším dílem Karla z Lichtenštějna v Kroměříži byl proslulý "libosad". Vynaložil na něj v letech 1665 až 1675 75 tis. zlatých. Autorem původního plánu byl patrně Filiberto Luchese, po dvou letech, kdy zemřel bylo pokračování svěřeno G.P. Tencallovi. Ten však vtiskl zahradním architekturán svůj charakteristický slohový výraz. Hlavní vchod byl uprostřed kolonády protizaniklé vodní nádrži. V zahradě byla kolonáda se sochami, špalíry, ornamenty, vyhlídkami, labyrinty, pahorky, jezírky a rotundou s důmyslným vodním systémem. Zahradu zachytil rytec Justus van den Nypoort v r. 1691.

Rotunda v Květné zahradě je pravý skvost vlašského baroka. Veliká kopule, vystavěná 1669, je osmihranná, plná výklenků, v nichž hrají na různé antické nástroje faunové a satyrové. Stěny jsou vykládány šedivými a bílými oblázky a krášleny ozdobami z lastur. Krásné jsou štukatérské práce a plafondech a v kopuli. Celá rotunda bývala vodotryskem. Olověnými rourami přiváděla se voda do všech částí a ve stěnách byly nepozorovaně ukryty kohoutky, kterými se uvolňovaly vodotrysky ze zdí, buď jako fontány nebo jako déšť. Tehdy byl při rotundě a vodotrysku v Podzámecké zahradě zaměstnán vodák. Dlažbu opravoval r. 1698 Dominik Chiesa. R. 1847 pokryli rotundu břidlicí, tehdy kardinál Sommerau-Beeckh zrušil vchod do Hliníku, zrušil před tímto vchodem rybník a proměnil jej v zahradu, pozdější Kaplanku, nyní dopravní hřiště. Vystavěl od Štěchovic nový vchod a oba skleníky. Arcibiskup Kohn chtěl udělat z rotundy diecézní muzeum, ale zabránila tomu vlhkost. K rotundě přistavil podjezd.

11793/7-6029, 1000148357

11793/7-6029, 1000148357