Krylova tiskárna

V r. 1938 byla Krylova tiskárna v Novém Jičíně z příkazu německých uřadů uzavřena a vznikla potřeba přestěhovat podnik do vnitrozemí. Za podpory ing. Stanislava Švehly (moravského bibliofila) našla firma umístění v Kroměříži i přes značný odpor místních tiskařů. V únoru 1939 byla uvedena do provozu. O chod tiskárny se začal starat syn Josef Kryl (1906-1967) a Karel Kryl (1910-1971). Tiskárnu od r. 1941 vedl pouze Karel Kryl. Josef Kryl i se svou ženou Věrou roz. Švehlovou a synem Jiřím se odstěhoval do Mladé Boleslavi. V Kroměříži rodina bydlela ul. Kpt. Jaroše 608/11, v r. 1996 zde byla instalována pamětní busta K. Kryla (1944-1994), který se v Kroměříži narodil v ul. Březinově (je zde pamětní deska). Tiskárna měla sídlo v ul. Kojetínská 15 a 17. Tiskárna tiskla běžné tituly a užitkové tisky a bibliofilské tisky. Bibliofilská edice se nazývala Varietas v r. 1945 a vyšla v ní Páleníčkova kniha Za pochodní krásy. Do r. 1948 bylo vydáno 10 titulů prózy i poezie, mezi jinými Rotreklovy Pergameny, Řezníčkovy Glosy z lahve nebo tlumený hlas, práce Jindřicha Spáčila. Po II. svět. válce zájem o knihy postupně klesal. Několik titulů vytiskl pro pozoruhodnou kroměřížskou bibliofilskou edici Zdeňka Řezníčka Magnificat, pro Družstvo Moravského kola spisovatelů, Evropský literární klub. V dubnu 1940 byla Karlu Krylovi odebrána Okresním národním výborem koncese na nakladatelskou a knihtiskařskou živnost. Sklad knih nakladatelství Varietas byl předán Družstvu knihkupců a nakladatelů k výlučnému prodeji, z tiskárny bylo odvezeno na příkaz likvidačního správce písmo, papír a řezačka. Zbylé strojní zařízení bylo zničeno. K. Kryl hledal neúspěšně místo v místních tiskárnách. Od r. 1951 pracoval v Narpě, pak se stal zaměstnancem prádelny. V r. 1957 se vrátil i s rodinou do Nového Jičína. V r. 1960 se krátce vrátil k tiskařině před odchodem do invalidního důchodu.