Kovářská brána

Byla někdy nazývána také Horní. Vznikla na konci ulice v době, kdy bylo město obehnáno hradbami a to bylo brzy po roce 1266, kdy biskup Bruno jmenoval osadu městečkem a nařídil je obehnat hradbami. Brána byla postavena v gotickém slohu a v něm byla roku 1585 nákladem obce přestavěna. Byla dvojitá. Vlastní brána byla v městské zdi, před ní ven z města stála na vale druhá brána. Nad oběma branami byly věže, nad hlavní branou byla vyšší. Mezi branami byl hradební příkop na povrchu překlenutý mostem, který spojoval obě brány. Most byl kamenný, nebyl zvedací. Vnější věž byla chráněna mnohými baštami z kvádrů. U ní se sbíhalo pět cest, vedoucích do města, z této strany se vždy očekával nejsilnější nepřátelský útok na město. Před vnější branou stál parkán (plot). Ve vnitřní bráně bylo skladiště střelného prachu. Za třicetileté války, když se očekával útok Švédů, byla brána roku 1638 opravena, byly postaveny dvě nové báně (byl do nich vložen pamětní spis, který se zachoval). Roku 1643 při útoku Švédů byly báně silně poškozeny, ale brána zůstala. Roku 1665 byly báně opraveny, byl do nich vložen nový pamětní list, roku 1705 byly znovu opraveny, vložen nový pamětní list (jedna stránka). V té době se pod branou prodávalo pečivo. Roku 1772 přistavila obec na bránu z předměstské čtvrti výběrčí domek potravní daně. Roku 1840 byla brána opravena naposledy, roku 1857 byla zbořena, protože překážela dopravě. Na bráně bydlíval branný, který nejen strážil, ale psával také mýtné cedulky obchodníkům přijíždějícím do města. V době nepokojů střežili bránu měšťané. Po stržení brány zde vzniklo nové náměstí (dnešní Riegrovo nám.)