Karel Cigna
Pseudonym(y)
regenschori
Datum a místo narození
* 27. 11. 1819, Kojetín
Datum a místo úmrtí
† 20. 3. 1880 (60 let), Kroměříž
Obor působení
hudba, vzdělávání
Vzdělání
piaristické gymnázium
1842–1845 konzervatoř ve Vídni (zpěv, klavír, trubka, harmonie, kompozice)
1842–1845 konzervatoř ve Vídni (zpěv, klavír, trubka, harmonie, kompozice)
Zaměstnání
1840–1842 vyučoval a hrál na varhany v Hradisku
1847 - učil hudbu v Kojetíně, kapelník, ředitel kůru a zakladatel pěveckého spolku Jaroslav
1866 Kroměříž - sbormistr Moravanu, ředitel kůru při kostele Sv. Mořice a zpěv v kostele P. Marie
1866–1869 a 1872–1873 vyučoval zpěv ve spolku Concordia
1847 - učil hudbu v Kojetíně, kapelník, ředitel kůru a zakladatel pěveckého spolku Jaroslav
1866 Kroměříž - sbormistr Moravanu, ředitel kůru při kostele Sv. Mořice a zpěv v kostele P. Marie
1866–1869 a 1872–1873 vyučoval zpěv ve spolku Concordia
Rodina
syn Karel Cigna
snacha Hedvika Cignová-Bábková
bratr Jan Cigna
bratr Josef Cigna
syn Bohumil Cigna (1857-1925)
syn Alois Cigna (1861-1861)
dcera Zdeňka Volánková (1862-?)
dcera Klára Spáčilová (1864-1945)
dcera Vincencie (1867-1868)
syn Viktor Cigna (1870-1921)
syn Ladislav Cigna (1873-?)
dcera Mariana (1852-1852)
dcera Matylda (1853-1855)
snacha Hedvika Cignová-Bábková
bratr Jan Cigna
bratr Josef Cigna
syn Bohumil Cigna (1857-1925)
syn Alois Cigna (1861-1861)
dcera Zdeňka Volánková (1862-?)
dcera Klára Spáčilová (1864-1945)
dcera Vincencie (1867-1868)
syn Viktor Cigna (1870-1921)
syn Ladislav Cigna (1873-?)
dcera Mariana (1852-1852)
dcera Matylda (1853-1855)
Působil(a)
Kojetín, Kroměříž
Komentář
napsal řadu chrámových skladeb
byl členem městského zastupitelstva
přestěhoval se do Kroměříže, protože byl jmenován regenschorim nejprve v kotele u sv. Mořice, později u Bl. P. Marie, krátce po přestěhování vyhořel dům a řada partitur shořela - některé partitury jsou uloženy v zámeckém hudebním archivu
1868 jel do Prahy položit základní kámen Národního divadla.
Měl 11 dětí.
byl členem městského zastupitelstva
přestěhoval se do Kroměříže, protože byl jmenován regenschorim nejprve v kotele u sv. Mořice, později u Bl. P. Marie, krátce po přestěhování vyhořel dům a řada partitur shořela - některé partitury jsou uloženy v zámeckém hudebním archivu
1868 jel do Prahy položit základní kámen Národního divadla.
Měl 11 dětí.
Pohřben(a)
Kroměříž 09/014
Zdroje
MERCOVÁ, Markéta a Vlastimil SOCHOR. Kroměřížský hřbitov. Kroměříž: Státní okresní archiv, 2001. ISBN 80-859-4524-X.
Regionální autority: Karel Cigna st.. In: Knihovna Kroměřížska: katalog [online]. [cit. 2020-06-08]. Dostupné z: kromeriz.tritius.cz
dle sdělení Marty Sitkové
Naposledy aktualizováno: 2. 5. 2023