Hostinec v Miňůvkách

Náležel dědičnému rychtáři Mlčochovi. Nálev byl původně v č. 26, které s nynějším č. 27 náleželo k rychtě. Na začátku 19. stol. bylo právo výčepu přeneseno na č. 32. Když se dcera rychtáře provdala za Brázdila, dostala výčep věnem. Také její dcera Anna dostala nálev věnem, když se provdala za Jana Večerku. Potom hostinec koupili Antonín Vrtěl, Jan Zelinka a Jan Šírek. Až do r. 1868 se muselo odebírat pivo z knížecího pivovaru v Kroměříži. Hostinec měl právo výhradního prodeje - propinaci. Pro prodej kořalky však tento závazek neplatil. Pivo dovážel pudmistr - purkmistr, který za to byl osvobozen od robot stejně jako hospodský. Hostinec rozšířil Jan Zelinka o zahradní restauraci s ruskou kuželnou a dráhovou kuželnou. Ani po r. 1941, kdy koupil hostinec pan Šírek vystěhovaný Němci z Vyškovska, neztratil hostinec na své oblibě. Hostinský Šírek byl vynikající muzikant - klarinetista a při opravě hostince nechal přistavět sál s balkonem pro kapelu. Po znárodnění vlastnilo hostinec do r. 1950 JZD, jehož byli majitelé členy. Po jejich vystoupení z družstva se stali majitelé námezdními zaměstnanci. V r. 1953 převzalo hostinec družstvo Jednota a provozovalo ho do r. 1976, kdy byl hostinec zrušen a byla v něm umístěna sběrna ovoce. Hostinec U Šírků obnovili členové rodiny, když jim byl v rámci restitucí v r. 1992 vrácen.