František Ondřej Hirnle
Datum a místo narození
* 4. 12. 1726, Praha
Datum a místo úmrtí
† 25. 5. 1773 (46 let), Kroměříž
Obor působení
výtvarné umění, sochařství
Vzdělání
Akademie výtvarných umění ve Vídni
Bydliště
dům číslo 143 na Riegerově náměstí (dnešní č.p. 140/51) - památkově chráněn pod číslem 30382/7-6009
Rodina
Komentář
1768 zakoupil od manželů Maiti (původem italská rodina městských kominíků) dům číslo 143 na Riegerově náměstí (dnešní č.p. 140/51 - nemovitá Kulturní památka České republiky s číslem 30382/7-6009).
1800 dům prodala manželka
vytvořil:
náhrobek olomouckého biskupa Leopolda Egkha v kroměřížském kostele svatého Mořice z roku 1764
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž) – hlavní oltář
Manský sál (Kroměříž) v II. patře Arcibiskupského zámku v Kroměříži – výzdoba
Sochy, štuky a oltáře v zámecké kapli sv. Šebestiána v Kroměříži
Letní rezidence Kroměříž – štuková výzdoba
vytvořil také dvě bytosti - pidimuž a pidižena s mosaznými hmoždíři na hlavách, figury byly ozdobou lékárny U zlatého lva, kterou koupil v r. 1800 syn sochaře Jan Hirnle. Po r. 1989 a privatizaci obě známé figurky zmizely.
(Suchánek uvádí Franz Josef Hirnle 1726–1783)
Původem pražský sochař vyučený v dílně svého otce, sochaře Karla Josefa Hirnleho. Spolu pracovali ve 40. letech 18. století pro břevnovsko-broumovské benediktiny. V roce 1752 byl zapsán na vídeňské Akademii, zdejší sochařský ateliér byl v té době ovlivněn uměleckým názorem podunajského sochaře Georga Raphalela Donnera. Z Vídně snad také přišlo doporučení, po němž se usadil v Kroměříži (1759), odkud pracoval především na zakázkách pro olomoucké biskupství. Spolu s Franzem Antonem Maulbertschem se podílel na výzdobě Lenního sálu: Hirnleho dílem je podoba stěn, především štukové reliéfy Vulkánova dílna a Umírající Herkules s Déianeirou (1759).
Později vytvořil pro biskupa Hamiltona ještě figurální výzdobu kaple sv. Šebestiána nacházející se nedaleko Lenního sálu (1766), zejm. sochy sv. Cyrila a Maxmiliána, pro kapli vyřezal rovněž nástavec oltáře s krucifixem i dvojicí adorantů. V kroměřížském kostele sv. Mořice vytvořil náhrobek biskupa Leopolda Friedricha z Eghku (1764). Kromě biskupských zakázek realizoval rovněž práce pro kostely mj. v Kojetíně, Hranicích, Fulneku, Němčicích na Hané a jinde.
1800 dům prodala manželka
vytvořil:
náhrobek olomouckého biskupa Leopolda Egkha v kroměřížském kostele svatého Mořice z roku 1764
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž) – hlavní oltář
Manský sál (Kroměříž) v II. patře Arcibiskupského zámku v Kroměříži – výzdoba
Sochy, štuky a oltáře v zámecké kapli sv. Šebestiána v Kroměříži
Letní rezidence Kroměříž – štuková výzdoba
vytvořil také dvě bytosti - pidimuž a pidižena s mosaznými hmoždíři na hlavách, figury byly ozdobou lékárny U zlatého lva, kterou koupil v r. 1800 syn sochaře Jan Hirnle. Po r. 1989 a privatizaci obě známé figurky zmizely.
(Suchánek uvádí Franz Josef Hirnle 1726–1783)
Původem pražský sochař vyučený v dílně svého otce, sochaře Karla Josefa Hirnleho. Spolu pracovali ve 40. letech 18. století pro břevnovsko-broumovské benediktiny. V roce 1752 byl zapsán na vídeňské Akademii, zdejší sochařský ateliér byl v té době ovlivněn uměleckým názorem podunajského sochaře Georga Raphalela Donnera. Z Vídně snad také přišlo doporučení, po němž se usadil v Kroměříži (1759), odkud pracoval především na zakázkách pro olomoucké biskupství. Spolu s Franzem Antonem Maulbertschem se podílel na výzdobě Lenního sálu: Hirnleho dílem je podoba stěn, především štukové reliéfy Vulkánova dílna a Umírající Herkules s Déianeirou (1759).
Později vytvořil pro biskupa Hamiltona ještě figurální výzdobu kaple sv. Šebestiána nacházející se nedaleko Lenního sálu (1766), zejm. sochy sv. Cyrila a Maxmiliána, pro kapli vyřezal rovněž nástavec oltáře s krucifixem i dvojicí adorantů. V kroměřížském kostele sv. Mořice vytvořil náhrobek biskupa Leopolda Friedricha z Eghku (1764). Kromě biskupských zakázek realizoval rovněž práce pro kostely mj. v Kojetíně, Hranicích, Fulneku, Němčicích na Hané a jinde.
Zdroje
František Ondřej Hirnle. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2021-01-12]. Dostupné z: cs.wikipedia.org
PÁLENÍČEK, Ludvík. Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku. 2. Kroměříž: Osvětové sbory na Kroměřížsku a Zdounecku, 1940.
Naposledy aktualizováno: 14. 12. 2022