František Ondřej Hirnle

* 4. 12. 1726, Praha

† 25. 5. 1773 (46 let), Kroměříž

výtvarné umění, sochařství

Akademie výtvarných umění ve Vídni

dům číslo 143 na Riegerově náměstí (dnešní č.p. 140/51) - památkově chráněn pod číslem 30382/7-6009

syn Antonín Hirnle
otec Karel Josef Hiernle
dcera Eva Františka nar.1760
manželka Emerentiana

1768 zakoupil od manželů Maiti (původem italská rodina městských kominíků) dům číslo 143 na Riegerově náměstí (dnešní č.p. 140/51 - nemovitá Kulturní památka České republiky s číslem 30382/7-6009).
1800 dům prodala manželka
vytvořil:
náhrobek olomouckého biskupa Leopolda Egkha v kroměřížském kostele svatého Mořice z roku 1764
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž) – hlavní oltář
Manský sál (Kroměříž) v II. patře Arcibiskupského zámku v Kroměříži – výzdoba
Sochy, štuky a oltáře v zámecké kapli sv. Šebestiána v Kroměříži
Letní rezidence Kroměříž – štuková výzdoba
vytvořil také dvě bytosti - pidimuž a pidižena s mosaznými hmoždíři na hlavách, figury byly ozdobou lékárny U zlatého lva, kterou koupil v r. 1800 syn sochaře Jan Hirnle. Po r. 1989 a privatizaci obě známé figurky zmizely.
(Suchánek uvádí Franz Josef Hirnle 1726–1783)
Původem pražský sochař vyučený v dílně svého otce, sochaře Karla Josefa Hirnleho. Spolu pracovali ve 40. letech 18. století pro břevnovsko-broumovské benediktiny. V roce 1752 byl zapsán na vídeňské Akademii, zdejší sochařský ateliér byl v té době ovlivněn uměleckým názorem podunajského sochaře Georga Raphalela Donnera. Z Vídně snad také přišlo doporučení, po němž se usadil v Kroměříži (1759), odkud pracoval především na zakázkách pro olomoucké biskupství. Spolu s Franzem Antonem Maulbertschem se podílel na výzdobě Lenního sálu: Hirnleho dílem je podoba stěn, především štukové reliéfy Vulkánova dílna a Umírající Herkules s Déianeirou (1759).
Později vytvořil pro biskupa Hamiltona ještě figurální výzdobu kaple sv. Šebestiána nacházející se nedaleko Lenního sálu (1766), zejm. sochy sv. Cyrila a Maxmiliána, pro kapli vyřezal rovněž nástavec oltáře s krucifixem i dvojicí adorantů. V kroměřížském kostele sv. Mořice vytvořil náhrobek biskupa Leopolda Friedricha z Eghku (1764). Kromě biskupských zakázek realizoval rovněž práce pro kostely mj. v Kojetíně, Hranicích, Fulneku, Němčicích na Hané a jinde.