ThDr. František Ehrmann

Veverský

* 5. 5. 1866, Veverská Bitýška

† 11. 2. 1918 (51 let), Olomouc

církev, literatura

české gymnázium a bohoslovecké učiliště v Brně
1890 vysvěcen
1895 obhájil doktorát teologie a pokračoval ve studiích na univerzitě ve Würzburgu

kooperátorem v Loděnici u Moravského Krumlova
1892 byl vyslán do Frintanea ve Vídni, ústavu pro vzdělání diecézních kněží, jehož absolventi získali průpravu pro vyšší církevní úřady 1896–1898 prefekt chlapeckého semináře v Brně, sekretář arcibiskupa Bauera a současně suplentem dogmatické teologie v bohosloveckém učilišti

Kroměříž, Olomouc

1896 vydal výklad bully Unam sanctam papeže Bonifáce VIII. z roku 1302. Téma o poměru církve a státu bylo v E. době opět aktuální.
Po vynucené rezignaci Theodora Kohna na arcibiskupský stolec v Olomouci papež 1904 povolal jako nástupce F. S. Bauera, kterého Ehrmann doprovodil na nové působiště, kde byl 1905 jmenován nesídelním a 1906 sídelním kanovníkem, 1915 se stal infulovaným prelátem – kustodem metropolitní kapituly.
Účastnil se založení Národní strany katolické na Moravě, tělocvičné organizace Orel, dlouhou dobu předsedal arcidiecéznímu výboru Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje, organizaci, která usilovala o unionismus (E. proto též finančně podporoval mezinárodní unionistické sjezdy na Velehradě) a byl předsedou Ligy kněží arcidiecéze olomoucké. Zastával i další četné funkce v církevní správě. Patřil k zakladatelům a podporovatelům katolického a lidoveckého tisku. Jako prelát-kustod podpořil peněžními dary opravu varhan v kostele P. Marie Sněžné i nezdařené restaurování souboru nástěnných maleb z přelomu 15. a 16. století v severním a východním křídle křížové chodby olomouckého dómu. František kardinál Bauer ho 1915 navrhl jako svého koadjutora s právem nástupnictví. Přes souhlasné stanovisko svatého stolce tomu zabránil vídeňský ministr kultu a vyučování M. Hussarek, který E. označil za českého šovinistu. Byl pohřben v rodišti.

Veverská Bitýška