Adolf František Freenthalu z
Pseudonym(y)
Adolphe z Freenthalu, de Friental
Národnost
jiná
Datum a místo narození
* 5. 7. 1721, Mikulov
Datum a místo úmrtí
† 6. 2. 1773 (51 let), Kroměříž
Obor působení
malířství, výtvarné umění
Vzdělání
vídeňská umělecká akademie
Paříž
1750 Londýn
Paříž
1750 Londýn
Zaměstnání
povolal jej biskup Maxmilián Hamilton
namaloval 3 plátna pro Sněmovní sál v kroměřížském zámku
Karel Martin Keller spolu s Adolfem z Freenthalu v kroměřížském zámku navrhli štukovou výzdobu Velké jídelny (Sněmovního sálu) (1769/1770–1772).
namaloval 3 plátna pro Sněmovní sál v kroměřížském zámku
Karel Martin Keller spolu s Adolfem z Freenthalu v kroměřížském zámku navrhli štukovou výzdobu Velké jídelny (Sněmovního sálu) (1769/1770–1772).
Rodina
bratr Karel Josef Adolf
Působil(a)
Kroměříž
Komentář
Portréty: arcibiskupa R. Hamiltona, kardinála Colloreda a biskupa Troyer
Malíř působící v Podunají i ve Velké Británii. Po studiích na vídeňské a snad i pařížské Akademii působil delší dobu v Londýně, kde se prosadil jako portrétista, získal zde dokonce titul dvorského malíře krále Jiřího III. za panovníkův jezdecký portrét. Obdržel tu také predikát z Freenthalu. Do střední Evropy se vrátil snad v závěru 60. let 18. století. Jeho největší realizace jsou spojeny s kroměřížským zámkem, pro biskupa Hamiltona vytvořil portrét v životní velikosti a především tři rozměrná plátna na stropě Velké jídelny (dnes Sněmovního sálu). Podílel se rovněž na návrhu výzdoby stěn této místnosti. Malířovy schopnosti a intelekt byly ve své době velmi oceňovány (jeden současník jej charakterizoval slovy „čilý světák s bohatými osudy, skvělou výřečností a mnoha anglickými vášněmi“), císařovna Marie Terezie si jej vybrala pro portrét své dcery Marie Antoinetty před její cestou do Francie. Kromě toho vytvořil podobizny členů rodu Dietrichsteinů a také oltářní plátna pro kostel sv. Václava v Mikulově.
podle Tomana, narozen asi 1720, zemřel 5. 1. 1771 v Kroměříži (+ Vídeň?)
podle Páleníčka * 8. 10. 1729
podle Peřinky * 1720 nebo 1721
Malíř působící v Podunají i ve Velké Británii. Po studiích na vídeňské a snad i pařížské Akademii působil delší dobu v Londýně, kde se prosadil jako portrétista, získal zde dokonce titul dvorského malíře krále Jiřího III. za panovníkův jezdecký portrét. Obdržel tu také predikát z Freenthalu. Do střední Evropy se vrátil snad v závěru 60. let 18. století. Jeho největší realizace jsou spojeny s kroměřížským zámkem, pro biskupa Hamiltona vytvořil portrét v životní velikosti a především tři rozměrná plátna na stropě Velké jídelny (dnes Sněmovního sálu). Podílel se rovněž na návrhu výzdoby stěn této místnosti. Malířovy schopnosti a intelekt byly ve své době velmi oceňovány (jeden současník jej charakterizoval slovy „čilý světák s bohatými osudy, skvělou výřečností a mnoha anglickými vášněmi“), císařovna Marie Terezie si jej vybrala pro portrét své dcery Marie Antoinetty před její cestou do Francie. Kromě toho vytvořil podobizny členů rodu Dietrichsteinů a také oltářní plátna pro kostel sv. Václava v Mikulově.
podle Tomana, narozen asi 1720, zemřel 5. 1. 1771 v Kroměříži (+ Vídeň?)
podle Páleníčka * 8. 10. 1729
podle Peřinky * 1720 nebo 1721
Pohřben(a)
Kroměříž - v kryptě kostela Blahoslavené P. Marie na Riegrově nám., poloha hrobu na mapě
Zdroje
PÁLENÍČEK, Ludvík. Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž: Osvětové sbory na Kroměřížsku a Zdounecku, 1940.
František Adolf z Freenthalu. In: ABART: Archiv výtvarného umění [online]. [cit. 2020-12-17]. Dostupné z: cs.isabart.org
Naposledy aktualizováno: 14. 12. 2022