Bedřich Egon Fürstenberg

Fridrich Egon

jiná

* 8. 10. 1813, Vídeň

† 20. 8. 1892 (78 let), Hukvaldy

1831 gymnázium v Českých Budějovicích
1831–1835 teologie na arcibiskupském semináři ve Vídni
1835–1838 olomoucká teologická univerzita
1832 kanovník olomoucké kapituly
1836 vysvěcenna kněze
1838 ThDr.

1836–1839 kaplan chrámu sv. Michala v Olomouci
1839–1843 farář v dolnorakouském Harbachu
1843–1849 probošt kroměřížské kapituly (kolegia při chrámu sv. Mořice)
farář, děkan, arcikněz (v kroměřížském děkanství měl v kompetenci školství
1849–1853 sídelní kanovník metropolitní kapituly v Olomouci
1853 kapitulní vikář olomoucké arcidiecéze
1853–1892 zvolen arcibiskupem
tajný rada
1861–1892 člen panské sněmovny na říšské radě a jako virilista zasedal rovněž v moravském zemském sněmu
1879 kardinál (titulárně knězem chrámu sv. Chrysogona v Římě)

otec Bedřich Karel Fürstenberg
matka Terezie roz. Schwarzenbergová
sestra Marie Žofie 1804-1829
sestra Gabriela 1821-1895
bratr Jan Nepomuk 1802-1879
bratr Josef 1808-1892
bratr Arnošt Filip 1816-1889
bratr Karel Egon 1809-1876
bratr František Egon 1811-1849

Významně se zasloužil o rozkvět olomouckého arcibiskupství, stavební i ekonomický rozvoj arcidiecéze či o církevní řády, bratrstva a spolky. Inicioval pořádání poutí na Velehrad včetně stavebních úprav. Obnovil velehradskou kapli zv. Cyrilka. Zasloužil se o blahořečení Jana Sarkandra. K jeho prioritám patřila podpora školství na střední Moravě (zejména v Olomouci, Kroměříži a Přerově). 1854–1860 vybudoval v Kroměříži chlapecký seminář a gymnázium pro dvě stovky chlapců.
Pozornost věnoval též nižšímu školství, výchově a vzdělávání dívek (např. řádové školství).
Významně přispěl k relativnímu národnostnímu smíru. Zároveň si však těmito kroky získal odpůrce z řad německých církevních hodnostářů a politiků.
Bylo opraveno šestnáct kostelů, nově postaveno či vysvěceno více než dvacet kostelů a oltářů a čtyři kaple.
1883–90 byl v novogotickém slohu přestavěn olomoucký metropolitní chrám sv. Václava
Zachránil zříceninu hradu Hukvaldy, opravil zámek v Chropyni.
1855 prodal moravskému místodržitelství opuštěný a zchátralý hrad Mírov, ten byl poté přestavěn na státní věznici
Zmodernizoval železárny ve Frýdlantě nad Ostravicí, 1853 koupil důlní pozemky v Orlové a Lazích, rozšířil těžbu (1855 na jeho počest nově vyhloubená šachta získala jméno Bedřich či Friedrichschacht).
1857 F. povolal do Olomouce milosrdné sestry III. řádu sv. Františka z Opavy (působily v zemské nemocnici a porodnici)
1863 zakoupil zámek Přestavlky, kde založil klášter voršilek vypovězených z Pruska (vznikla tam německá dívčí škola, základ pozdější české měšťanské školy)
1870 založil Vychovatelnu pro dívky milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Frýdlantu nad Ostravicí
1878 poskytl bývalý augustiniánský klášter v Nezamyslicích sestrám řádu sv. Hedviky (dívčí škola a sirotčinec)
Na Velehrad (1890) a na Hostýn (1887) uvedl jezuity
1892 inicioval rozšíření řádu sester sv. Kříže (řád získal bývalý manský statek Choryně)

Olomouc hrobka katedrály sv. Václava pod hlavní věží v tzv. Fürstenberské kapli, poloha hrobu na mapě