Bedřich Egon Fürstenberg
Pseudonym(y)
Fridrich Egon
Národnost
jiná
Datum a místo narození
* 8. 10. 1813, Vídeň
Datum a místo úmrtí
† 20. 8. 1892 (78 let), Hukvaldy
Vzdělání
1831 gymnázium v Českých Budějovicích
1831–1835 teologie na arcibiskupském semináři ve Vídni
1835–1838 olomoucká teologická univerzita
1832 kanovník olomoucké kapituly
1836 vysvěcenna kněze
1838 ThDr.
1831–1835 teologie na arcibiskupském semináři ve Vídni
1835–1838 olomoucká teologická univerzita
1832 kanovník olomoucké kapituly
1836 vysvěcenna kněze
1838 ThDr.
Zaměstnání
1836–1839 kaplan chrámu sv. Michala v Olomouci
1839–1843 farář v dolnorakouském Harbachu
1843–1849 probošt kroměřížské kapituly (kolegia při chrámu sv. Mořice)
farář, děkan, arcikněz (v kroměřížském děkanství měl v kompetenci školství
1849–1853 sídelní kanovník metropolitní kapituly v Olomouci
1853 kapitulní vikář olomoucké arcidiecéze
1853–1892 zvolen arcibiskupem
tajný rada
1861–1892 člen panské sněmovny na říšské radě a jako virilista zasedal rovněž v moravském zemském sněmu
1879 kardinál (titulárně knězem chrámu sv. Chrysogona v Římě)
1839–1843 farář v dolnorakouském Harbachu
1843–1849 probošt kroměřížské kapituly (kolegia při chrámu sv. Mořice)
farář, děkan, arcikněz (v kroměřížském děkanství měl v kompetenci školství
1849–1853 sídelní kanovník metropolitní kapituly v Olomouci
1853 kapitulní vikář olomoucké arcidiecéze
1853–1892 zvolen arcibiskupem
tajný rada
1861–1892 člen panské sněmovny na říšské radě a jako virilista zasedal rovněž v moravském zemském sněmu
1879 kardinál (titulárně knězem chrámu sv. Chrysogona v Římě)
Rodina
otec Bedřich Karel Fürstenberg
matka Terezie roz. Schwarzenbergová
sestra Marie Žofie 1804-1829
sestra Gabriela 1821-1895
bratr Jan Nepomuk 1802-1879
bratr Josef 1808-1892
bratr Arnošt Filip 1816-1889
bratr Karel Egon 1809-1876
bratr František Egon 1811-1849
matka Terezie roz. Schwarzenbergová
sestra Marie Žofie 1804-1829
sestra Gabriela 1821-1895
bratr Jan Nepomuk 1802-1879
bratr Josef 1808-1892
bratr Arnošt Filip 1816-1889
bratr Karel Egon 1809-1876
bratr František Egon 1811-1849
Komentář
Významně se zasloužil o rozkvět olomouckého arcibiskupství, stavební i ekonomický rozvoj arcidiecéze či o církevní řády, bratrstva a spolky. Inicioval pořádání poutí na Velehrad včetně stavebních úprav. Obnovil velehradskou kapli zv. Cyrilka. Zasloužil se o blahořečení Jana Sarkandra. K jeho prioritám patřila podpora školství na střední Moravě (zejména v Olomouci, Kroměříži a Přerově). 1854–1860 vybudoval v Kroměříži chlapecký seminář a gymnázium pro dvě stovky chlapců.
Pozornost věnoval též nižšímu školství, výchově a vzdělávání dívek (např. řádové školství).
Významně přispěl k relativnímu národnostnímu smíru. Zároveň si však těmito kroky získal odpůrce z řad německých církevních hodnostářů a politiků.
Bylo opraveno šestnáct kostelů, nově postaveno či vysvěceno více než dvacet kostelů a oltářů a čtyři kaple.
1883–90 byl v novogotickém slohu přestavěn olomoucký metropolitní chrám sv. Václava
Zachránil zříceninu hradu Hukvaldy, opravil zámek v Chropyni.
1855 prodal moravskému místodržitelství opuštěný a zchátralý hrad Mírov, ten byl poté přestavěn na státní věznici
Zmodernizoval železárny ve Frýdlantě nad Ostravicí, 1853 koupil důlní pozemky v Orlové a Lazích, rozšířil těžbu (1855 na jeho počest nově vyhloubená šachta získala jméno Bedřich či Friedrichschacht).
1857 F. povolal do Olomouce milosrdné sestry III. řádu sv. Františka z Opavy (působily v zemské nemocnici a porodnici)
1863 zakoupil zámek Přestavlky, kde založil klášter voršilek vypovězených z Pruska (vznikla tam německá dívčí škola, základ pozdější české měšťanské školy)
1870 založil Vychovatelnu pro dívky milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Frýdlantu nad Ostravicí
1878 poskytl bývalý augustiniánský klášter v Nezamyslicích sestrám řádu sv. Hedviky (dívčí škola a sirotčinec)
Na Velehrad (1890) a na Hostýn (1887) uvedl jezuity
1892 inicioval rozšíření řádu sester sv. Kříže (řád získal bývalý manský statek Choryně)
Pozornost věnoval též nižšímu školství, výchově a vzdělávání dívek (např. řádové školství).
Významně přispěl k relativnímu národnostnímu smíru. Zároveň si však těmito kroky získal odpůrce z řad německých církevních hodnostářů a politiků.
Bylo opraveno šestnáct kostelů, nově postaveno či vysvěceno více než dvacet kostelů a oltářů a čtyři kaple.
1883–90 byl v novogotickém slohu přestavěn olomoucký metropolitní chrám sv. Václava
Zachránil zříceninu hradu Hukvaldy, opravil zámek v Chropyni.
1855 prodal moravskému místodržitelství opuštěný a zchátralý hrad Mírov, ten byl poté přestavěn na státní věznici
Zmodernizoval železárny ve Frýdlantě nad Ostravicí, 1853 koupil důlní pozemky v Orlové a Lazích, rozšířil těžbu (1855 na jeho počest nově vyhloubená šachta získala jméno Bedřich či Friedrichschacht).
1857 F. povolal do Olomouce milosrdné sestry III. řádu sv. Františka z Opavy (působily v zemské nemocnici a porodnici)
1863 zakoupil zámek Přestavlky, kde založil klášter voršilek vypovězených z Pruska (vznikla tam německá dívčí škola, základ pozdější české měšťanské školy)
1870 založil Vychovatelnu pro dívky milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Frýdlantu nad Ostravicí
1878 poskytl bývalý augustiniánský klášter v Nezamyslicích sestrám řádu sv. Hedviky (dívčí škola a sirotčinec)
Na Velehrad (1890) a na Hostýn (1887) uvedl jezuity
1892 inicioval rozšíření řádu sester sv. Kříže (řád získal bývalý manský statek Choryně)
Pohřben(a)
Olomouc hrobka katedrály sv. Václava pod hlavní věží v tzv. Fürstenberské kapli, poloha hrobu na mapě
Zdroje
PELUNĚK, Lukáš F. Bedřich Egon Fürstenberg 8.10.1813-20.8.1892. Biografický slovník českých zemí [online]. Akademie věd České republiky [cit. 2022-01-10]. Dostupné z: biography.hiu.cas.cz
Naposledy aktualizováno: 19. 6. 2023