ENKM Objekty Jiné Barbořina

Barbořina

Komentář

Kopec Barbořina 261 m n.m. se nachází severozápadně od města. Tvoří poslední výběžek Chřibů. Na vrcholu kopce stávala kaple zasvěcená sv. Barboře, kterou nechal vybudovat biskup Lichtenštejn. Barbořina se také nazývala Strážná nebo Ohňová hora. Sloužila k předávání ohňových zpráv do všech stran. Denní i noční hlídky byly osvobozeny od roboty a byly placeny. Ve městě se sledovalo ohňové poselství z radniční věže a šířilo se dále na všechny strany např. na Hostýn a na Kelčský Javorník do Beskyd nebo do Tovačova a do Olomomouce. Nebezpečí bylo ohlašováno kostelními zvony sv. Mořice. Městské brány byly pak uzavřeny těžkými dubovými trámy a hlídky u bran zdvojeny. Do města se sbíhalo obyvatelstvo z okolních vesnic. Biskup Bruno pak nechal v r. 1260 osázet kopec vinnou révou. Viničné hory měly i svého strážce Konráda z Landsbergu. V r. 1266 dal biskup městu právo zakládat vinohrady a oprostil je na 10 let od placení desátek. Kroměřížské vinice se staly vzorem pro ostatní města. Vinohradnictví zaniklo v 17. stol. důvodem bylo drsnější podnebí a kyselost vína. V r. 1670 byla založena Na Katůvce chmelnice, aby město nemuselo kupovat chmel. Na Barbořině se odehrála nejedna Bitva. Byl tu Jan Žižka, když táhl do Uher. Byli tu pánové Bořek z Miletínka a Smil z Moravan, kteří se zde utkali s Janem Železným. Byl zde Jiřík z Poděbrad se synem Viktorinem a utkali se s vojskem Matyáše Korvína. Torstenson zde obhlížel město před tím než jej se Švédy vydrancoval. Poslední bitva byla za 2. svět. války. Od Hliníku vedla na vrchol Křížová cesta. Nechala ji vystavět podle data na jednom z křížů Judita Heinischová v r. 1741. Všech 14 zastavení a kaple sv. Barbory byly zlikvidovány v 50. letech 20. stol. Křížová cesta byla instalována po r. 1989 na místním hřbitově. Pod kopcem byly lomy na kámen, který využívalo město pro budování cest a chodník tzv. "kočičí hlavy". Nedaleko božích muk na silnici k Lutopecnám bývala šibenice. Okolní pole se jmenovala Na spravedlnosti, dnes se užívá název Na katůvce. Východními svahu se říkalo švédské šance. V r. 1867 se vracely z Vídně korunovační klenoty do Prahy. Obyvatelé města se zde shromáždili a byly zde zapáleny tři ohně a lidé zpívali "Kde domov můj..." Myšlenka na zalesnění kopce Barbořina vznikla v r. 1885 a to Okrašlovacím a zalesňovacím spolkem. Významnými členy byli např. Jan Kozánek, B. Kacnýř, p. Rakovič, J. Simon, E. Vraník. V r. 1896 bylo zasazeno prvních pět lip, pozemky byly pronajaty od arcibiskuspkých statků za 885 korun ročně a zbytek 124m2 byl vykoupen za 1640 K. Na začátku 20. stol. zde rodina Kozánkova instalovala žulovou desku, kde byl text: "Tento roztomilý sad založil za pomoci několika přátel v letech 1904 a 1905 vrchní radní zemského soudu Jan Horák. Budiž mu věčná paměť." Po r. 1904 byly vysázeny hlavně smrky. Na Barbořině se vztyčoval prapor, který dle barev ukazoval jaké je počasí. Byla zde také pamětní deska s verši básníka A. Heyduka:" Nechť vzkvétá a daří se veškerý podnik čelící ku blahu vlasti a všeho lidu". Tuto desku nechal odstranit starosta Hans Humplik za německé okupace. V r. 1908 byl na vrchol kopce přemístěn velký secesní pavilon z Květné zahrady a přeměněn v tančírnu. Pavilon zchátral a zmizel. Barbořina má velký význam pro zásobování města vodou. Na východním svahu jsou tři prameny. Podle pověstí vede od zámku tajná chodba k Barbořině. Níže na fotkách je vidět vykopaná kašna pravděpodobně z r. 1908. O kašně nebyly žádné záznamy a byla vykopána v r. 2022, pravděpodobně bude opět zasypaná.
, zdroj: Patka 10. 6. 2022
zdroj: Patka 10. 6. 2022

Zdroje

DUBOVSKÝ, Aleš. Barbořina - Strážná či Ohňová hora. HIT, 1994, (21), s. 13-14.

, zdroj: Patka 10.6.2022
zdroj: Patka 10.6.2022