ThDr. Augustin Štancl

česká

* 5. 10. 1871, Bruck an der Mur

† 21. 12. 1962 (91 let), Senohraby

církev, vzdělávání

ZŠ a nižší gymnázium v Čáslavi
vyšší gymnázium ve Vysokém Mýtě (žil zde u své babičky)
čtyřleté studium na bohoslovecké fakultě v Olomouci

1893 podjáhen do noviciátu k benediktinům v pražských Emauzích (nemohl být kvůli svému nízkému věku vysvěcen na kněze)
1894 klášter opustil z důvodu zdejší řeholní komunita která byla německá
1. 11. 1894–1897 byl poslán do německé farnosti Liebenthal u Třemešné (dnes Liptaň, okr. Bruntál), kde vyučoval náboženství
Na kněze byl vysvěcen 25. listopadu 1894 olomouckým arcibiskupem ThDr. Theodorem Kohnem v Kroměříži.
1897–1901 Olomouc
1901–1902 přeložen do farnosti Lubojaty (dnes okr. Nový Jičín)
23. ledna 1902 byl v Olomouci promován doktorem teologie (titul ThDr.)
1902–1907 kaplan při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži, kromě služby kaplana zde vykonával také funkci katechety – náboženství vyučoval na místní obecné a měšťanské dívčí škole, dále na obecné škole v nedalekých Skašticích a ve školním roce 1906–1907 navíc ještě i jako zatímní profesor na kroměřížské zemské německé reálce. Měl velké spory s Dostálem-Lutinovem, navštívil Thedora Khona v Ehrenhausenu.
1907–1914 Kroměříž
V Kroměříži působil Štancl jako katecheta na Státním německém gymnáziu do roku 1920, kdy přešel do Moravské Ostravy, kde vyučoval rovněž na Státním německém gymnáziu. Z Ostravy však odešel velmi brzy – již v únoru 1922 byl na vlastní žádost přeložen na Státní reálné gymnázium do Hranic na Moravě. Zde pak dalších devět let, až do odchodu do penze na začátku roku 1931, vyučoval náboženství, latinu a také němčinu. V roce 1933 se z Hranic přestěhoval do Olomouce, kde až do druhé poloviny padesátých let žil v městské části Hejčín, nedaleko nově vybudovaného kostela sv. Cyrila a Metoděje.

profesor náboženství na středních školách v Kroměříži, Prostějově, Ostravě a Hranicích

otec Antoní Štancl 1842-1931
matka Marie Mauthnerová
sestra Josefa roz. Štanclová 1873-1967

Kroměříž, Hranice, Prostějov, Ostrava

po smrti matky v jeho osmi letech jej vychovala rodina Riebova (sestra matky)z Čáslavi, otec se ještě 3x oženil a Augustin měl cca 9 sourozenců
1900-1950 člen a zakladatel spolku Matice cyrilometodějské
1927 přivedl salesiány do Čech - kongregace se věnovala vzdělávání chlapců
Štancl v Kroměříži spolu s dalšími dvěma kněžími (P. Janem Korcem a P. Antonínem Urbanem) také založil katolický list Pozorovatel. Kromě toho se v tomto městě stal přímým svědkem vyvrcholení tzv. Rectovy aféry, během níž arcibiskup Kohn poslal do zdejšího kněžského vězení P. Františka Ocáska, jehož podezříval z uveřejňování anonymních článků v tisku, které ostře kritizovaly olomouckého arcibiskupa. Toto vězení se nacházelo právě na faře při kostele Panny Marie v Kroměříži a Štancl zde měl funkci tzv. podvěznitele. Jak se však dozvěděl neoficiální cestou, Kohn zde uvěznil nevinného člověka, zatímco pravý autor článků, P. Josef Hofer, byl na svobodě. Štancl se proto přidal na stranu kritiků arcibiskupa Kohna a přeložil dokonce do latiny jednu ze stížností na tohoto arcibiskupa, kterou v této záležitosti poslali do Říma olomoucký kanovník Vincenc Grimmenstein, farář od sv. Michala v Olomouci P. Ignác Panák a právník JUDr. Mořic Hruban. Později se však Štancl stal jedním z mála příznivců arcibiskupa Kohna a po jeho rezignaci a odchodu do exilu se jej vícekrát zastával.

Fryšták - do společného hrobu s prvním českým salesiánem P. Ignácem Stuchlým, poloha hrobu na mapě